Únor, únor, ledový pán... V posledních dnech jsou slova naší básničky docela trefná. Tak proč se jimi neinspirovat? Ve výtvarné výchově jsme speciální technikou pomocí saponátu doslova vyfoukali zimní obrázky.

Žáci patří do školy, a tak to paní senátorka Žáková vzala doslova. Je to samozřejmě slovní hříčka, ale hodí se. Děkujeme paní Haně Žákové, člence Senátu Parlamentu České republiky, za milou návštěvu naší školy, kterou nás poctila a také potěšila při své návštěvě Rapotic. S dovolením si půjčujeme její zajímavé školní fotomomentky.

Skrz ručičky do hlavičky - to je naše vlastivěda v pracovních činnostech. Výsledkem je supr keramická pomůcka na učení pohoří a nejvyšších vrcholů naší vlasti.

Postavíme sněhuláka, který v noci nehuláká, který děti nebije, nekouří a nepije ... a potom cestou k sudickému brzykoupališti se schováme panu učiteli za stromy v lese. Nemá šanci nás najít.

Ten letošní lyžák se opravdu vyved. Moc jsme si to užili. Sněhu dostatek, mrazu s mírou, dokonce i trochu sluníčka, zkrátka zimní idylka. K tomu dobré jídlo k posílení našich, celodenními lyžařskými výkony, znavených těl, a hlavně všeobecná pohoda. Prostě bezva. V lyžování jsme se hodně zlepšili, a navíc nás to moc baví, takže za rok na APALUŠE.

Děti Vánoce milují amůžou je mít klidně několikrát po sobě. Jedny školní, jedby domácí, jedny u babiček ... klidně třeba patery. Hlavně, když je sromeček, dárečky, koledy a cukrovíčko. Ty školní jsou jen takové polovánoce, ale zato jsme je slavili společně s kamarády. Trošku těch tradic, cukroví, koledy, cesta do lesa s nadílkou zvířátkům a potom...

Čtvrťáci podnikli předvánoční výlet do Třebíče - prošli se Židovskou čtvrtí až k Bazilice sv. Prokopa (o kterých se učili ve vlastivědě) až do Muzea Vysočiny, kde žasli nad krásnými betlémy, které muzeum vystavuje. Mezi jejich autory našli i rodáka ze Sudic pana Macholána! A na závěr nešlo minout vánoční trhy na náměstí či kočičí kavárnu.

A je to za námi. Bylo to vydařené sobotní odpoledne a podvečer. Krátce před třetí hodinou odpolední vše začalo. Nejprve jarmareční hemžení jedinců i skupinek posléze se občerstvujících svařeným vínem ze sklípku pana Hovězáka (shoda jmen s paní učitelkou JH není náhodná). Korzování po škole a v 16.00 SEČ přišla na řadu kultura. Písničky vánoční i...

… kdopak to tu děti straší? No, kdo jiný než čert rohatý s kožichem až na paty. Jedny nebohé nožičky už mu z pytle čouhají, tak snad u nás ve škole nepřibydou další. Uf! Dobře to dopadlo, ale vyhráno rozhodně nemáme, protože rohatec nás pozoruje celoročně a pozor, píše si poznámky do svého ušmudlaného notýsku.

Tedy pro letošek se školou určitě. Těch pět brusláků uběhlo jako sklouznutí po ledě. Fííí a jsou fuč! Moc nás to bavilo, dost jsme se zlepšili a, a to je hlavní, nikdo se nezranil. Tedy až na nějaké to naťuklé koleno z občasného pádu. Zima je ale ještě před námi, tak určitě brusle na hřebík nepověsíme a přemluvíme třeba rodiče...