Dobytí severního pólu v Třebíči. Tedy, ne, že by nějaký severní pól v Třebíči byl. To jenom my jsme ten náš přivezli do Národního domu na krajskou přehlídku amatérských divadelních souborů. Účast byla hojná, jen od Hujerů... no, vždyť to znáte. Zahráli jsme svoje a zhlédli několik dalších představení a všechna byla opravdu skvělá. Abychom to...

Co by tak mohl člověk udělat dobrého pro naši planetu, aby se všem živým tvorům na ní lépe žilo? Samozřejmě ji to chce chránit, pečovat o životní prostředí a nedělat nic, co by ji poškozovalo. A protože naše planeta je domovem mnoha živočišných druhů a tím nejpočetnějším je hmyz, máme pro něj hmyzí domečky.

A taky že přišel. Matěje ani Matesa sice nenávratně zmizet nenechal, ale zajímavé kousky nám předváděl. Říká se tomu tedy kouzla, ale my víme, že jsou to kouzelnické triky. Nejsme přece malí. Všechno se nám to moc líbilo a když jsme si ještě na konci představení mohli pohladit králíčka, byl to vrchol blaženosti.

Jejich čas v rapotické škole se pomalu chýlí ke konci. Pět let prožitých pospolu v jedné třídě, spousty zážitků... Většina spolu i zůstane v té další škole, kde je už čekají noví spolužáci, učitelé, nové prostory. Přesto škola rapotická byla tou první v jejich životech. Památeční trička jsou toho důkazem.

Napříč ročníky se v čase předvelikonočním tvořilo ve škole právě v duchu Velikonoc. Výrobky z proutků, mašliček, provázků a keramiky se pak staly slavnostně svátečními dekoracemí domovů.

Je souborem žákovských prezentací "každý sám o sobě, co druzí možná nevědí" sešitých barevnou stuhou do zajímavého a čtivého deníku žáků třetího, čtvrtého a pátého ročníku, těch družinu navštěvujících, a taky paní učitelky/vychovatelky.

Zvládli jsme to v pohodě a tudíž jsou z nás "prvňáci čekatelé". Ty úkoly, které jsme plnily byly už pro nás opravdu hračka, takže jsme je splnili, aby měly paní učitelky a pan učitel radost a na konci jsme si plácli na vzájemnou spolupráci. V září nás tu čekejte s aktovkou na zádech a plné energie.

Asi nějak tak to znělo. Žbluňk! A zase žbluňk! Čvacht a cááák... Je to tak. Plavecký výcvik v Nové Vsi zahájen. První hodina znamená seznámit se s pravidly a řoztřídit do skupin dle plaveckých schopností. V té druhé už se plavalo a potápělo jako o závod.

Nechat za sebou pevnou zem a cítit se volně jako pták. Škole a všemu dole mávat z výšky a poznat dálky. To by bylo fajn. Není to nic nemožného. Zatím tedy alespoň cvičně ... modýlek balónu a ve svých představách už letíííím!

Pro nás tedy DEN KOSMONAUTIKY na akci jinak vícedenní, konkrétně středa 22. března. Krásný toť slunečný den, takže ... tři ... dva ... jedna ... a startujeme. Nejprve přednáška v saále nově opravené náměšťské sokolovny. Není ale přednáška jako přednáška. Tahle, o krtečkovi ve vesmíru, opravdu bavila. A po ní spousta expozic modelů a žákovských...